Čelákovice 2015


KDO JSEM JÁ
Je dost těžké napsat něco sám o sobě a představit se tolika možným lidem, kteří se dostali ve čtení až na tuhle stránku.
Poprosil jsem tedy o spolupráci několik známých, kteří se vám pokusí co nejlépe přiblížit moji maličkost.


JardaDavidJarkaAlenaJana

Jarda

je můj životní partner. Máme za sebou společných (teď už spousty) let života a myslím, že o mě ví úplně vše. Na(ne)štěstí se nakonec odmítl vyjádřit k mé osobě. Takže pokud někdo chcete znát jeho názor, musíte se ho zeptat osobně... Já teda vím co odpoví, ale bude lepší, když to uslyšíte od něj...

David

Můj nejlepší kamarád o mě napsal tyto řádky:

Čestmír, Česťa, Wizzy G, Chessy a ještě několik podobných aka má tento tvor (mimo jiné i Ježíšek a to měl i svoji Marii). já jsem ho poznal jako Česťu
a postupem času jsme společně našli ještě několik našich vzájemných jmen
a podob. To co je z nás dnes, za to si každý již můžeme sám, ovšem průběh
a zlomy jsme si vytvářeli společně.
Poznal jsme ho jako snílka a dobrodruha ve světě fantazie, který lidské naturalitě nedával takový význam. Naše osobnosti se střetli a započal složitý vývoj. Lítali jsme v oblacích a zároveň padali dolů na tvrdou zem a někdy až do bláta. Já jsem preferoval zlo, Česťa dobro. Neuctívali jsme bohy, užívali jsme život na plné pecky. Prodrali jsme se různými styly hudby, druhů lidí, od něčeho a od někoho jsme odešli či opustili, ale u něčeho a u někoho jsme zůstali.
Česťa, jak již množství jeho přezdívek napovídá je shluk plna chodbiček, každá směřuje jinam, navzájem se protínají, ale vždy se opět sejdou v jednu. Sám hledá mapu, aby se vyznal v těchto chodbičkách, ale nic mu to neusnadňuje, ani pitomý svět který je složen z jedné pitomé nechutné nudné chodby v které se nikdo nevyzná již několik stovek let. Dnes už jsme každý jiný než na začátku našeho přátelství, nebyli jsme stejní, proto jsme se dobře doplňovali a navzájem se od sebe učili.
Česi je hodný člověk, který dokáže vybuchnout, má plno nálad, ale pro každého svoji specifickou, převážně přátelskou. Drsoň, mimoň, blázen, snílek, milenec, sluha, pán, vševěd, dobrodruh, umělec, básník, malíř, spisovatel, hudebník, profesionál, laik, popleta, punťičkář..., vše na co si vzpomenete.
Hlavně jde o upřímného přítele, který si na nic nehraje a má rád... a umí to ukázat.

- nahoru -

Jarka

Je výtečná máma, skvělá ženská a ještě skvělejší kolegyně. Mnohokrát děkuji za to že si našla čas, aby sestavila tak úžasné řádky o cholerikovi jako jsem já.

Tak tento muž, či spíše věčný chlapec, patří mezi ty vyvolené, kteří mají mou naprostou důvěru a vřelý vztah.
Pracujeme ve stejné branži, velké kapitálové společnosti. Přestože tento koncern nemá příliš velkou důvěru u veřejnosti, my jsme spokojení a presentujeme ho těmi nejlepšími možnostmi.
Můj kolega je velice perspektivní, spolehlivý a někdy až velice upřímný. Vzbuzuje dojem autoritativního muže, pokud si ho troufám hodnotit z hlediska profese. Je naprosto nekonfliktní typ, což může vyvolat dojem, že nedokáže projevit veřejně svůj názor a protest. Zdání ovšem klame. Pokud je přesvědčen o svém rozhodnutí a názoru, jen těžko ho přesvědčíte o opaku.
Naší velkou společnou láskou je hudba. On sice preferuje trochu odlišný žánr, a na ten můj mnohdy velmi kriticky poukazuje.
Je vášnivým čtenářem, pro mne nepochopitelných příběhů, fiktivních postav a neuskutečnitelných příběhů. Miluje kvalitní filmy a dobré režiséry.
Také je velkým gurmánem a tím se velice doplňujeme. V tom jsme stejní, nároční a k nelibosti obsluhy podniku krajně nepříjemní.
Momentálně Chessy miluje výhradně čínskou kuchyni, medovník a kvalitní kávu.
Je to zkrátka má krevní skupina a je moc dobře, že jsem si ho našla.

- nahoru -

Alena

Jednoho dne jsem v nekonečné síti internetu potkal Anděla...

Chat je falešný a zrádný virtuální svět, plný těch nejrůznějších lidí a příběhů, ale také místo, kde můžete potkat někoho nezapomenutelného, kdo vás ovlivní na celý život. Já měla to štěstí a potkala jsem někoho s lidským přístupem, bez přetvářky a falešné hry na city, se spoustou snů a plánů, množstvím energie, kterou ochotně předává dál. Má své nálady, ale pro každého jinou, tolerantní a ochotný naslouchat všemu a všem......Česťulka, tak takhle ho znáte asi všichni, ale já si nesmírně vážím toho, že mi dal mnohem víc. Otevřel mi své obrovské srdíčko a dovolí mi nahlížet do svých myšlenek a pocitů.
Jsem šťastná, že virtuální svět se stal realitou a dal mi to nejcenější, dal mi Přítele.
Možná to zní nadneseně, ale ano, vděčím mu za víc než si dokážete představit a po právu o mě říká, že jsem jeho anděl..... Pokud bude třeba, budu za něj dýchat!

Miluji Tě Zlatí a jsem tu pro Tebe!

- nahoru -

Jana

Díky další báječné mámě tak máte možnost nahlédnout do nedaleké minulosti mého krátkého života :o)

Česťa. To jméno (a hlavně nositel toho jména) je synonymem pro mé dětství a dospívání. Byl neodmyslitelnou součástí a téměř každá vzpomínka se váže k němu. Na základce jsme byli legendární dvojice. „Mach a Šebestová“ :-) Toulali jsme se po přírodě, poslouchali nejdřív Sandru, pak Brontosaury a nakonec
AG Flek. Fantazírovali jsme kudy jsme chodili. Když nám bylo 14 – 15, trávili jsme spoustu času na Chebském hradě. Vstupenka stála 2,- Kčs. Seděli jsme hodiny na hradbách a vymýšleli příběhy, skoro až scénáře. Na hradě bylo také letní kino a v srpnu folkový festival Babí léto. Hrad byl v té době středem našeho života. A pak taky cukrárna Růžový kopeček, kam jsme vždycky zapadli z hradu, cucali griotku a sepisovali ty naše nápady (nebo spíš – já jsem sepisovala Česťovy nápady). Jak tak vzpomínám, vybavuje se mi spousta dalších míst a zážitků. Koupání na přehradě, společné běhání a cvičení na zahradě, první vandr (zároveň poslední)... Česťa byl úžasný kamarád, skvělý společník. Není žádnej lenoch (tedy nebyl... ale myslím, že to se nezměnilo), má rád pohyb a akci. Má obdivuhodnou fantazii. Na rozdíl ode mě je spolehlivý. Je tolerance sama, vznětlivost nebo urážlivost mu rozhodně nejsou vlastní (tedy co já pamatuji). Překážky pro něho neexistují, prostě jsou od toho, aby se překonávaly. Nemám moc hudební sluch? No a co? To mi nebrání v mixování hudby, kterou mám rád (s tím experimentoval ještě jako náctiletý, navíc rád zpíval a učil se hrát na kytaru). Dělá mi čeština problémy? Jaké problémy? Mám básnické střevo, potřebu házet myšlenky na papír (promiňte – do počítače...)... tak to dělám. Na korekci se vždycky někdo najde... Zkrátka dělá co ho baví. A dělá to dobře. Má rád lidi i zvířata a troufám si říct, že zvířata i lidi mají rádi jeho. Včetně mě. A na závěr hádanka: Jsem ženská nebo zvíře? Správná odpověď: Samozřejmě obojí!
A proto ho mám ráda dvojnásob :-)

- nahoru -

       
| Kdo jsem já | Obrázky | Ok(n)o |


GoogleSeznam